Výpověď pro nadbytečnost patří k nejčastějším způsobům ukončení pracovního poměru, ale provází ji řada mýtů a právních kliček. Kdy na ni má zaměstnavatel právo, na jak vysoké odstupné se můžete těšit a jak poznat, zda je výpověď platná? To se dozvíte v následujících řádcích.

Pokud se kvůli výpadku příjmů ocitnete v dočasné finanční tísni, online půjčka Creditea je tu pro vás. Stačí o ni zažádat online.

Zažádat ihned

Co znamená výpověď pro nadbytečnost a kdy ji může zaměstnavatel dát?

Výpověď pro nadbytečnost patří mezi nejčastěji využívané důvody v praxi a zároveň bývá předmětem soudních sporů. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pokud se stane nadbytečným v důsledku rozhodnutí o organizačních změnách.¹

Taková změna může spočívat například ve:

• změně úkolů zaměstnance,
• modernizaci technického vybavení,
• snížení počtu zaměstnanců s cílem zvýšit efektivitu práce,
• jiné reorganizaci.¹

Propuštění pro nadbytečnost nastane pouze tehdy, když jsou splněny všechny následující podmínky:

Zaměstnavatel vydal rozhodnutí o organizační změně.

Zaměstnanec se v důsledku této změny stal nadbytečným.

Existuje příčinná souvislost mezi rozhodnutím zaměstnavatele a nadbytečností zaměstnance.²

Za nadbytečného může být považován i zaměstnanec, kterému odpadla část pracovní náplně nebo jedna z víceprací, takže není plně vytížen. Zaměstnavatel přitom není povinen mu nabídnout jinou práci ani upravit pracovní dobu.²

Výpověď z důvodu nadbytečnosti vs. dohoda o ukončení pracovního poměru

Výpověď z pracovního poměru je jednostranný právní úkon, může ji podat zaměstnavatel i zaměstnanec. Na rozdíl od dohody o ukončení pracovního poměru nevyžaduje souhlas druhé strany. Pracovní poměr tak skončí uplynutím zákonné výpovědní doby, bez ohledu na vůli druhé strany.⁵

Existují však období, během kterých by vám zaměstnavatel neměl dát výpověď. Třeba v ochranné době. Sem patří například dočasná pracovní neschopnost, těhotenství, mateřská či rodičovská dovolená. Výpověď daná v těchto obdobích by měla být neplatná.⁵

Jenže zákon stanoví určité výjimky (§ 54 Zákoníku práce), kdy je výpověď i v ochranné době možná, třeba při zrušení nebo přemístění zaměstnavatele či z důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru. I tyto výjimky však mají omezení – těhotnou zaměstnankyni nelze propustit ani při přemístění zaměstnavatele.⁵

Tyto zákazy výpovědi se vztahují pouze na zaměstnavatele. Zaměstnanci naopak nic nebrání podat výpověď v ochranné době, nebo spolu se zaměstnavatelem ukončit pracovní poměr dohodou.⁵

Výpovědní doba při výpovědi pro nadbytečnost

I když rozhodnutí o organizačních změnách nemusí být písemné, musí zaměstnavatel toto rozhodnutí přijmout ještě před podáním výpovědi a seznámit s ním zaměstnance. Účinnost organizačních změn musí nastat před skončením pracovního poměru. Tím pádem pracovní poměr nekončí okamžikem doručení výpovědi, ale až uplynutím zákonné výpovědní doby, tedy 2 měsíců.²

To znamená, že zaměstnavatel může výpověď podat a účinnost organizačních změn nastavit až během výpovědní doby. Pro posouzení nadbytečnosti zaměstnance je rozhodný den, kdy organizační změny skutečně nabývají účinnosti. Pokud by účinnost organizačních změn nastala až po skončení výpovědní doby, výpověď by byla neplatná.²

Výpověď pro nadbytečnost a odstupné

Pokud zaměstnanec obdrží výpověď z důvodu nadbytečnosti, vzniká mu ze zákona právo na odstupné. Stejné právo vzniká i při uzavření dohody o skončení pracovního poměru z téhož důvodu. Doporučuje se proto v dohodě výslovně uvést důvod nadbytečnosti, aby nebylo později pochyb o nároku na odstupné.³

U výpovědi pro nadbytečnost se výše odstupného odvíjí od délky trvání pracovního poměru u zaměstnavatele a stanoví se podle násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance:

• méně než 1 rok – odstupné ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku,
• 1 až 2 roky – odstupné ve výši dvou průměrných měsíčních výdělků,
• více než 2 roky – odstupné ve výši tří průměrných měsíčních výdělků.³

Zaměstnavatel je povinen odstupné vyplatit po skončení pracovního poměru, nejpozději v nejbližším výplatním termínu.³

Je možné se domluvit na jiném způsobu výplaty, například formou jednorázového vyplacení v den skončení pracovního poměru, nebo rozdělením částky do splátek. Pokud by zaměstnavatel odstupné nevyplatil, může se zaměstnanec domáhat jeho výplaty soudní cestou.³

⚠️Odstupné se vyplácí bez ohledu na to, zda zaměstnanec okamžitě nastoupí do nové práce. Není tedy třeba mít obavy, že při rychlém novém zaměstnání by nárok zanikl.³

Je výpověď pro nadbytečnost vždy platná?

Výpověď pro nadbytečnost není automaticky platná, může být napadena a soudně zpochybněna. Za neplatnou by byla považována například tehdy, pokud by nesledovala žádný z legitimních cílů uvedených v § 52 písm. c) zákoníku práce.⁴

To znamená, že rozhodnutí zaměstnavatele musí směřovat ke změně úkolů, technického vybavení, ke snížení počtu zaměstnanců nebo k jiné organizační změně. Výpověď nesmí být záminkou k propuštění z jiných důvodů.⁴

Riziková je i situace, kdy zaměstnavatel krátce po propuštění obsadí stejnou pracovní pozici jiným zaměstnancem. To může zaměstnanci poskytnout silný argument, že údajná nadbytečnost byla fingovaná.⁴

❗ Zaměstnanec má právo do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit, podat žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru.⁴

Každý zaměstnavatel by proto měl důkladně dokumentovat organizační důvody, přesně formulovat výpověď a dodržet všechny zákonné formality.⁴

Jak se bránit neplatné výpovědi pro nadbytečnost?

Jestli se domníváte, že vám byla výpověď pro nadbytečnost dána neoprávněně, máte právo ji napadnout. Zaměstnavatel musí při rozhodování o nadbytečnosti postupovat pečlivě a zohlednit všechny okolnosti konkrétního případu. Klíčová je zejména věcná náplň práce zaměstnance. Například pokud zaměstnavatel sloučil některé pozice nebo oddělení, ale pracovní náplň zaměstnance se nezměnila, nelze jej považovat za nadbytečného a výpověď je neplatná.²

Při přípravě sporu je vhodné shromáždit všechny důkazy, které prokazují skutečný charakter organizačních změn, případně nesoulad mezi nimi a nadbytečností zaměstnance.

💡Pomoc může poskytnout také inspektorát práce nebo právník specializující se na pracovní právo.

Co dělat po propuštění pro nadbytečnost

Po skončení pracovního poměru je dobré se co nejdříve zaregistrovat na Úřadu práce, pakliže nemáte domluvené nové pracovní místo. ÚP ČR vám může pomoci nejen nabídnutím vhodných pracovních příležitostí, ale také kariérovým poradenstvím či poskytnutím rekvalifikace.⁶

Nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká, pokud jste během posledních dvou let před zařazením do evidence ÚP ČR získali alespoň 12 měsíců důchodového pojištění ze zaměstnání či jiné výdělečné činnosti, nebo v rámci náhradních dob (například pobírání invalidního důchodu, péče o dítě do čtyř let nebo o osobu závislou). Nárok nevzniká těm, kteří již pobírají starobní důchod.⁶

Pak samozřejmě nejvíce záleží na hledání nové práce. To můžete podpořit správně napsaným životopisem. CV musí být především přehledné, stručné a šité na míru konkrétní pozici, o kterou se ucházíte.

V úvodu uveďte své kontaktní údaje a stručný profesní profil, který v pár větách shrne vaše největší úspěchy a přidanou hodnotu. Pracovní zkušenosti a vzdělání řaďte chronologicky od nejnovějších po nejstarší, přičemž se nesoustřeďte jen na výčet povinností, ale zdůrazněte konkrétní měřitelné výsledky (např. zefektivnění procesů).

Nezapomeňte na sekci dovedností, kde vyzdvihnete ty relevantní pro daný inzerát, a celý dokument před odesláním několikrát zkontrolujte, abyste se vyvarovali gramatických chyb, které by zbytečně srážely vaši profesionalitu.⁶