Pokud vás láká vydat se za hranice, poznat jinou zemi, nebo dokonce odlišnou kulturu, získat vytoužené vzdělání a osobnostně povyrůst, studium v zahraničí bude správným krokem. Jestliže se na vás ale neusměje velké štěstí a nezískáte stipendium nebo grant, pravděpodobně vás to bude stát dost peněz. Vzhledem k tomu, že v zemích, které jsou pro studenty lákavé, bývá pro našince draho, určitě využijete úspory a případně i půjčku.

Proč je studium v zahraničí tak lákavé?

V této otázce hodně záleží na tom, jestli se ptá teenager se zaječími úmysly, vysokoškolák s touhou rozšířit si obzory a pobýt nějakou dobu v konkrétní zemi nebo již pracující člověk, který nechce do konce života zůstat na jedné (nevyhovující) pracovní pozici a který ví, že mu ještě neujel vlak.

• Zcela jistě si osvojíte cizí jazyk. A nemusíte ho ani studovat – budete zkrátka „hozeni do vody“ a nezbyde vám nic jiného než v daném jazyce komunikovat.
• Poznáte spoustu nových lidí. Takových, kteří s vámi budou na jedné lodi, protože taky třeba odněkud přicestovali. Seznámíte se i s odlišnými kulturami, což vás jednoznačně obohatí.
• Osamostatníte se – to platí zvlášť pro mladé dospělé, kteří dosud žili s rodiči nebo na koleji a domov měli „za kopcem“. Naučíte se spoléhat sami na sebe a nakonec na sebe budete právem hrdí.
• Obohatíte se o nejrůznější zážitky, které by vás u nás nejspíš nepotkaly – ať už jde
  o přírodu, památky, nebo gastronomii.
• Zkušenost tohoto druhu vám bez výjimky zajistí plusové body u potenciálního zaměstnavatele, ať už v cizině absolvujete výměnný pobyt, jeden semestr, nebo celé vysokoškolské studium.

Kde studovat v zahraničí? Bodují Spojené státy nebo Německo

K nejoblíbenějším zemím, kam se zájemci vydávají studovat, dlouhodobě patří USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, v Evropě je to především Anglie, Irsko, Španělsko, Německo a Francie. Týká se to jak středních, tak vysokých škol.

Zatímco evropské země jsou skvělé pro všechny, kteří chtějí pobývat v příjemnější doletové vzdálenosti, ty ostatní bývají velkou životní výzvou, která absolventy osobnostně posune
a v očích potenciálního zaměstnavatele pak i pořádně povýší.

Kolik stojí studium ve vybraných zemích?

Předně je třeba říct si, jaké finanční výdaje vás s největší pravděpodobností čekají:

1. Školné. To se obvykle platí, pokud nechcete vyjet jen na krátkodobý kurz. Z evropských zemí je výjimkou je Dánsko, Estonsko, Finsko, Kypr, Rakousko, Řecko, Slovensko a Švédsko. I tím se případně můžete řídit, ale pokud vás lákají Spojené státy, s Pobaltím se asi nesmíříte.
2. Učebnice, skripta, studijní materiály. Bez těch se neobejdete.
3. Výdaje na bydlení. Někde musíte složit hlavu – může to být kolej, pronajatý byt nebo třeba hostitelská rodina.
4. Kapesné, protože z něčeho musíte žít. Je vhodné mít ho aspoň na první měsíc nebo dva, dokud se nerozkoukáte a nenajdete si možnost pravidelného výdělku.
5. Pojištění a doprava.

Školné na některých školách už zahrnuje ubytování a studijní pomůcky, jinde to tak není. Proto se vyplatí pečlivě porovnávat.

Konkrétní sumy se pohybují v opravdu velkém intervalu. Máme pro vás malé srovnání.

Studium v USA

Školné za celý rok se tu pohybuje kolem 11 tisíců dolarů na státních univerzitách, 30–50 000 dolarů zaplatíte na soukromých. Ve hře jsou i další poplatky (například za registraci nebo studentskou poradnu). Roční výdaje na ubytování a stravu se pohybují kolem 10 000 dolarů.

Celkem (v přepočtu): 475 000 Kč až 1 132 000 Kč za rok

Studium v Kanadě

Výše školného se liší v jednotlivých provinciích. Pohybuje se tak v intervalu 5–15 tisíc kanadských dolarů za rok. Ostatní roční náklady dosahují 5–10 tisíc kanadských dolarů. Před výběrem školy se ptejte na konkrétních univerzitách, zda se můžete ucházet o stipendium. Obecně ale v Kanadě nejsou příliš dostupná.

Celkem (v přepočtu): 167 000 Kč až 416 500 Kč za rok

Studium v Anglii

V Anglii je rozdíl ve školném především mezi bakalářským a magisterským programem. V prvním případě jde o 9 250 liber ročně, v tom druhém o 6–10 tisíc liber ročně (a pozor, magisterský program tu trvá jeden rok). Ostatní náklady začínají zhruba na 770 librách
a končí na 1 420 librách (vyšší sumy se týkají Londýna).

Po Brexitu už bohužel není možné zažádat o půjčku u britské vlády, existuje ale možnost, že vám finančně vypomůže vybraná univerzita.

Celkem (v přepočtu): 525 000 Kč až 768 000 Kč za rok

Studium v Německu

Na většině německých univerzit školné platit nebudete, výjimkou jsou obory vedené v angličtině (asi 4 tisíce eur za semestr). Některé magisterské programy zpoplatněny jsou – obvykle jde o 10 tisíc eur za semestr. Stejnou částku očekávejte i za semestr strávený na soukromé vysoké škole, kde je ovšem větší výběr oborů v angličtině, a to i v bakalářských programech.

Měsíční náklady na studentský život v Německu se pak pohybují od 1 240 do 1 520 eur.

Celkem (v přepočtu): 560 000 Kč až 935 000 Kč za rok (se školným 4 000 eur a 10 000 eur za semestr) nebo 363 000 Kč až 445 000 Kč (bez školného)

Jak studium v zahraničí financovat a kdy se vůbec vyplatí?

Jakmile si začnete vybírat univerzitu nebo krátkodobý kurz, dobře se informujte o tom, jestli můžete získat nějaké stipendium nebo jakýkoli jiný příspěvek. To vám může podstatně usnadnit začátek, například dokud si nenajdete brigádu nebo stálou práci (ale pozor, možnost pracovat je školami často omezena například na půl úvazku).

Když se vás stipendium ani jiná finanční podpora týkat nebude a úspory taky nebudete mít valné, stejně dobře vám v začátku může posloužit například online půjčka, která se dá čerpat i opakovaně.

Otázka, kterou byste si ale měli položit, zní, zda se vám studium v zahraničí vyplatí, případně jestli má smysl se kvůli němu zadlužit. Vzhledem k nákladnosti takové vzdělávací akce je na místě informovat se, kam vám dosažené vzdělání nebo absolvování kurzu otevře dveře a jaká bude návratnost vaší investice (tedy jakých výdělků díky tomu v budoucnu pravděpodobně dosáhnete). Pokud přijdete na to, že vám studium v zahraničí výrazně pomůže, pak si na něj v klidu i půjčte.