Chcete vědět, jestli máte nárok na stravné? Tedy peníze či benefity, které mají pokrýt vaše náklady na jídlo během práce. Přečtěte si o tom, co říká zákoník práce, jak se liší stravenky od stravenkového paušálu a kdy je zaměstnavatel povinen vám zaplatit peníze navíc.

Nedaří se vám z vašeho platu vytvořit dostatečnou finanční rezervu? Získejte ji s online půjčkou Creditea. Proces vyřízení probíhá kompletně online a vy tak neztrácíte čas zbytečným papírováním a čekáním na pobočce.

Získat půjčku online

Kdy mám nárok na stravné a co říká zákon?

Stravné je finanční náhrada, kterou zaměstnanec dostává v situacích, kdy se kvůli práci nemůže stravovat tak, jak je zvyklý. Typicky při pracovní cestě. Nejde tedy o stravenky nebo příspěvek na obědy v jídelně, ale o zákonnou kompenzaci nákladů na jídlo mimo běžné podmínky.¹

Kdy máte nárok na stravné? Především při pracovní cestě, která trvá alespoň 5 hodin. Stravné může být poskytnuto i při cestě kratší než 5 hodin, pokud vám cesta znemožnila se normálně najíst – například jste byli v terénu bez přestávky a bez možnosti se najíst.³

A kdy stravné nepřísluší? Zákon totiž počítá s tím, že pokud jste během pracovní cesty dostali jídlo zdarma, stravné se krátí nebo nemusíte dostat nic.³

Nárok na stravné podle odpracovaných hodin

Podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí (č. 475/2024 Sb.) máte nárok na stravné v rámci odpracovaných hodin následující:

• 5 až 12 hodin – 148–177 Kč,
• 12 až 18 hodin – 225–271 Kč,
• více než 18 hodin – 353–422 Kč.³

⚠️ Jestli zaměstnavatel před cestou neurčí přesnou výši, automaticky se vyplácí dolní hranice uvedeného rozpětí.

Co se týká zdanění v roce 2026, stravovací příspěvky zaměstnavatele jsou od daně osvobozeny do výše 129,50 Kč za jednu směnu, což odpovídá 70 % horní hranice stravného pro pracovní cesty 5–12 hodin.²

Pokud dostane během pracovní cesty jídlo zdarma, stravné se snižuje:

• při cestě 5–12 hod. – 70 % za každé bezplatné jídlo,
• při cestě 12–18 hod. – 35 %,
• při cestě více než 18 hod. – 25 %.³

Jak vypadá výpočet stravného v praxi? Zaměstnanec jede na pracovní cestu, která trvá 10 hodin. Zaměstnavatel neurčil výši stravného, takže mu náleží 148 Kč (dolní sazba). Když během cesty dostane jedno bezplatné jídlo, stravné se krátí o 70 %, takže dostane pouze 44,40 Kč.

Stravné vs. stravenky vs. stravenkový paušál. Jaký je rozdíl?

V oblasti stravování zaměstnanců se často uvádí tři pojmy – stravné, stravenky a stravenkový paušál. Každý z nich znamená něco jiného, řídí se jinými pravidly a má jiné daňové výhody.

Co je stravné?

Stravné je cestovní náhrada, na kterou má zaměstnanec nárok při pracovní cestě. Slouží k úhradě jídla mimo obvyklé podmínky. Výši pro každý rok stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí a závisí na počtu hodin, které zaměstnanec stráví na cestě.⁴

⚠️ Stravné není benefit. Je to zákonný nárok, pokud splníte podmínky pracovní cesty.

Co jsou stravenky?

Stravenky – tedy nepeněžní příspěvek na stravování – jsou zaměstnanecký benefit, který může, ale nemusí zaměstnavatel poskytovat. Jde o papírové nebo elektronické poukázky na jídlo. Výhodou je, že vy jako zaměstnanec:

• neplatíte daň, ani sociální či zdravotní odvody, a to bez ohledu na výši příspěvku,
• můžete je použít v restauracích, jídelnách i obchodech.⁴

Co je stravenkový paušál?

Stravenkový paušál je peněžitý příspěvek vyplácený přímo na účet zaměstnance. Je to alternativa ke stravenkám – bez papírových poukázek, bez provizí provozovatelům. Peníze lze navíc použít na cokoliv, nejsou zde žádná omezení jako u stravenek.

Jak je to u stravenkového paušálu se zdaněním? Do výše 75,60 Kč za směnu je osvobozen od daně a odvodů. Pokud zaměstnavatel přispěje více než 75,60 Kč, část nad limit se chová jako mzda a zdaňuje se a podléhá odvodům. Pro zaměstnance 11 %, pro zaměstnavatele 33,8 %, plus 15% daň.⁴

Výhody a nevýhody

Takže co se kdy vyplatí? Stravenky se vyplatí když zaměstnavatel přispívá více než 75,60 Kč za směnu. Část nad limit je zatížena jen 19 % (firma) / 15 % (OSVČ), nikoliv 59,8 % jako u paušálu. Praktické jsou také při home office, kde u stravenek stačí prokázat odpracované 3 hodiny, zatímco u paušálu je třeba prokázat celou směnu.⁴

Stravenkový paušál je vhodnější pokud zaměstnavatel přispívá méně než 75,60 Kč za směnu. Pro zaměstnance je to ještě jednodušší, dostanete peníze a nic nedaníte.⁴

O tom, co se použije rozhoduje výhradně zaměstnavatel. Může si vybrat:

• zda bude poskytovat stravenky, paušál, nebo vůbec nic,
• jak vysoký příspěvek bude dávat,
• a vše stanoví v interním předpise nebo kolektivní smlouvě.⁴

Má zaměstnavatel povinnost poskytovat stravné?

Je důležité rozlišovat běžný výkon práce a pracovní cestu. Při běžné práci zaměstnavatel rozhodně nemá povinnost poskytovat stravné a proplácet obědy. Situace se mění v momentě, kdy je zaměstnanec vyslán na cestu.

Zaměstnanec v hlavním pracovním poměru (HPP) má při pracovní cestě zákonný nárok na stravné. Pokud ho zaměstnavatel vyšle na cestu a ta splní zákonné podmínky – například trvá více než 5 hodin, musí stravné zaplatit.³

U dohod (DPP, DPČ) je situace jiná. Zákoník práce automaticky nepřiznává dohodářům nárok na stravné. Stravné i jiné cestovní náhrady jim náleží jen tehdy, pokud je to výslovně uvedeno v dohodě.⁵,⁶

Nárok na stravné u DPP, DPČ a zkráceného úvazku

U dohod (DPP, DPČ) vzniká nárok jen tehdy, pokud je výslovně sjednaný ve smlouvě nebo stanovený ve vnitřním předpisu firmy. Dobrou zprávou je, že i v rámci DPP lze sjednat stravné nebo cestovní náhrady – záleží pouze na dohodě se zaměstnavatelem.

U DPČ je situace podobná. Navíc je DPČ velmi flexibilní – směny si můžete domlouvat podle potřeby a od roku 2024 máte jako dohodář dokonce i nárok na dovolenou, což dříve neplatilo. Na benefity typu stravenek ale stále nárok automaticky nevzniká.⁵,⁶

U hlavního pracovního poměru (HPP) i zkráceného úvazku vzniká nárok – například na stravenky – za směnu, během které zaměstnanec odpracuje alespoň 3 hodiny. To, jak přesně vzniká nárok, ale určuje vždy samotný zaměstnavatel. Ve vnitřním předpisu si může stanovit například:

• kolik hodin je potřeba odpracovat pro vznik nároku,
• zda mají na stravenky nárok i zaměstnanci ve zkušební době,
• jak se postupuje u zkrácených úvazků nebo při práci na směny,
• vznikne-li nárok při práci o víkendu,
• jaká bude hodnota stravenky a jak velký bude příspěvek zaměstnavatele.⁸

❓A co práce z domova? To je opět plně v rukou zaměstnavatele. Některé firmy stravenky za home office poskytují, protože se počítá čistě počet hodin. Jiné je vážou jen na fyzickou přítomnost na pracovišti.⁸

Nárok na stravné při pracovní cestě

Když vyrazíte jako zaměstnanec na pracovní cestu, může vám vzniknout nárok na stravné. Má to ale následující podmínky:

• zaměstnanec skutečně vykonává pracovní cestu,
• cesta splňuje minimální stanovenou dobu – alespoň 5 hodin,
• a zaměstnavatel cestu formálně určí – dá příkaz k pracovní cestě.

Stravné lze výjimečně poskytnout i při kratší cestě, pokud zaměstnanci cesta znemožní běžné stravování. Třeba když je celou dobu v terénu.

Při tuzemské pracovní cestě jsou denní sazby následující:

• 5–12 hodin – 148 až 177 Kč,
• 12–18 hodin – 225 až 271 Kč,
• nad 18 hodin – 353 až 422 Kč.³

Platí také již zmíněné krácení stravného za jídlo zdarma. Za každé bezplatné jídlo se stravné sníží o:

• 70 % při cestě 5–12 hodin,
• 35 % při cestě 12–18 hodin,
• 25 % při cestě nad 18 hodin.³

Jak to probíhá při pracovní cestě do zahraničí? Výši stravného stanoví vyhláška podle konkrétní země. Zaměstnavatel se od sazby může před cestou odchýlit, ale jen směrem dolů a pouze do limitu:

• min. 75 % základní sazby,
• u posádek vnitrozemské plavby min. 50 %.⁷

Pakliže zaměstnanec během dne navštíví více zemí, použije se sazba té země, kde tráví nejvíce času.

Co se týká výše zahraničního stravného podle délky pobytu v cizině je následující:

• více než 18 hod. – 100 % základní sazby,
• 12–18 hod. – ⅔ základní sazby,
• 1–12 hod. – ⅓ základní sazby.⁷

⚠️Nárok na stravné v zahraničí nevzniká, když je zaměstnanec v zahraničí méně než 1 hodinu.

I zahraniční stravné se krátí, vždy podle toho, jaká část základní sazby náleží:

• 70 % u třetinové sazby,
• 35 % u dvoutřetinové sazby,
• 25 % u plné sazby.⁷